Clanek pochazi z welt.de
V prvních dnech invaze bylo třeba se obávat pádu Kyjeva. Nová vyšetřování nyní odhalují, jak prekérní situace ve skutečnosti byla a jak rozsáhle ji Moskva připravovala. Ukrajina byla proto infiltrována ve zvláště citlivých oblastech.
Jednoho večera v červnu 2022 se ozvalo zaklepání na dveře domu v Kyjevě: „Dobrý večer, otevřete dveře, máme informaci, že jste špión a máme rozkaz vás zatknout.“ Petro (jméno pro bezpečnost důvody se změnily, ale redakce jsou známé) byl jediným zbývajícím obyvatelem domu číslo 9. Zavolal nějaké známé a chyba byla rychle odstraněna.
Muži z Národní gardy dostali špatné dveře, bylo to číslo 10, které hledali. A za těmi dveřmi bylo něco opravdu zvláštního. Asi rok tam žila mladá žena, která byla všechno možné, jen ne upovídaná. Jednoho dne na začátku března najednou stála před Petrem se sbalenou taškou. Spěchala a zeptala se, zda by se mohl postarat o její kočku. Nemohl. Pak zmizela.
Když Rusko loni v únoru zaútočilo na Ukrajinu, hlavní město bylo jedním z hlavních cílů. Bez zastávky u vesnic a malých měst se ruské jednotky pokusily rychle obklíčit Kyjev – zatímco ve městě současně působily infiltrované sabotážní skupiny . Skutečnost, že se ukrajinské hlavní město v prvních dnech války obávalo pádu, bylo výsledkem ruské operace, která se zřejmě připravovala od roku 2019, jak nyní naznačují nedávná vyšetřování.
Cíle Moskvy: důsledná infiltrace ukrajinského státu, ovlivňování práce ukrajinské tajné služby SBU, špionáž, sabotáž. Ale Kyjev nepadl. Neúspěšná operace prý stála práci desítky zaměstnanců ruské tajné služby FSB.
"Přišli z ničeho nic," říká mladík, který z bezpečnostních důvodů raději zůstává v anonymitě. Žije nedaleko sídla generálního štábu v Kyjevě – jednoho z hlavních cílů sabotérů v prvních dnech invaze. „Měli výbušniny, zbraně a vozidla.“ A měli jasné cíle. Kromě generálního štábu, sídla prezidenta, ministerstva obrany, vojenských základen ve městě, křižovatek. Kyjev se ale ukázal jako tvrdý oříšek.
Oficiálně ve městě žijí téměř tři miliony lidí. Toto číslo však zahrnuje pouze občany, kteří jsou ve městě skutečně registrováni. Až do vypuknutí války byl Kyjev městem přílivu a mnoho nově příchozích bylo neregistrovaných.
Vládní čtvrť je pevnost
Předpokládá se, že zde žije více než sedm milionů lidí - na ploše topograficky náročných 839 kilometrů čtverečních. Obytné čtvrti nabývají rozměrů vlastních měst, propojené průmyslovými zónami a pustinami a oddělené víceproudými dopravními tepnami a okruhy, lesy, parky, svahy a kaňony a v neposlední řadě řekou Dněpr. Obtížné prostředí pro společnou akci.
Přestože se ruští vojáci z regionu již měsíce stahují, v Kyjevě stále platí zákaz vycházení mezi 23:00 a 5:00, který je přísně kontrolován. Vládní čtvrť je pevnost zabarikádovaná obrovskými betonovými bloky. Ve městě stále probíhá pátrání po sabotérech a stále probíhá zatýkání.
Všechna od února vykopaná hnízda špionáže a sabotáže mají jedno společné: ruští špióni se do jejich bytů nastěhovali minimálně před rokem. Interní dokument ukrajinské státní vyšetřovací agentury DBR podrobně popisuje, jak byly skupiny řízeny. List unikl do redakce vysoce postaveným zdrojem z ukrajinské armády a je k dispozici jako vyfotografovaný soubor.
V čele sabotážního kroužku stál jistý Igor Čumakov , narozený v roce 1972, zaměstnanec FSB sídlící v Moskvě; pod ním Oleksandr Chulindin, narozen v roce 1975, rovněž pracovník FSB z Moskvy, odpovědný za operativní zpracování; a konečně Marina Terentyeva, narozená v roce 1968, také FSB a také sídlící v Moskvě, zároveň akreditovaná fotografka na volné noze pro ruskou tiskovou agenturu Tass a zodpovědná za nábor a vyhodnocování shromážděných informací.
Ukrajina byla zřejmě odposlouchávána v extrémně citlivých bodech: Podle vyšetřování Volodymyr Sivkovych, kdysi poslanec a v letech 2010 až 2013 zástupce šéfa Národní bezpečnostní rady, a Oleg Kulinich, naposledy zástupce vedoucího oddělení v SBU, údajně se od roku 2019 aktivně podílejí na operacích na Krymském poloostrově anektovaném Ruskem. Kulinich byl mezitím zatčen a má se za to, že Sivkovič může být v Rusku.
Ukrajinský problém s dvojitými špiony není v žádném případě nový. Když revoluce v roce 2014 svrhla proruského prezidenta Viktora Janukovyče, SBU předpokládala, že zhruba 50 procent zaměstnanců pracuje pro FSB případ od případu, nepřímo nebo trvale. To se možná od té doby zásadně změnilo.
Ale přesto: V okupované Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny prý během ruské invaze změnilo stranu kolem 60 zaměstnanců SBU – což mohlo stát Ivana Bakanova, dlouholetého šéfa SBU a důvěrníka prezidenta Volodymyra Zelenského, práci.
obvinění z velezrady
Napojení Ruska na tajnou službu SBU pravděpodobně způsobilo skutečné a velké škody. Podle vyšetřovatelů byl Kulinich 24. února v 01:03 ráno informován lidmi z SBU na Krymu o hrozící invazi ruských jednotek tu samou noc ve 4:00 ráno. Podle vyšetřovacího spisu si zprávu přečetl v 1:11, ale nepřeposlal ji.
Podle spisu Kulinich již dříve dostal pokyny k zastavení toku informací. Předem byl také informován o chystané ruské invazi v tehdy neupřesněné době. Kulinich proto vyšel 2. března 2022.
Tady jsou si ruská a ukrajinská armáda blíž než kdekoli jinde
Zatčen byl ale až v polovině července. A konečně, ačkoli to není podrobně popsáno v dopise, který má redaktor k dispozici, představitelé SBU údajně předali přesné plány minových polí podél vnitřní hranice s Krymem ruské armádě.
Kromě aktuálních vojensko-strategických cílů podle vyšetřovacího spisu měla činnost špionážního kroužku za cíl také přivést SBU natrvalo zpět na ruskou linii a učinit ji řiditelnou. V souladu s tím prý Kulinich konkrétně pracoval na propašování důvěryhodné osoby z FSB do HR oddělení SBU, aby mohl obsadit strategicky důležité pozice a zbavit se nechtěných lidí z SBU.
Podle odposlouchávaných rozhovorů Kuliniche se Sivkovychem jim mohli být trnem v oku někteří zástupci šéfa SBU Bakanova, který byl mezitím vyhozen. Některé jsou pojmenované. Kulinich a Sivkovych jsou obviněni z velezrady.
Přidat komentář