Clanek pochazi z Yktimes.ru<><>
Do roku 2006 byly domácí potřeby Číny plně uspokojovány vlastní produkcí. Aby však uspokojila rychle rostoucí domácí poptávku, země začala v roce 2006 dovážet zkapalněný zemní plyn (LNG) a od konce roku 2009 plynovod, uvádí portál InfoTEK .
V roce 2022 činil dovoz plynu do Číny 147,8 miliardy metrů krychlových. m (viz obr. 1), včetně 85,7 miliard metrů krychlových. m (58,0 %) byly dodávky LNG a 62,1 miliardy metrů krychlových. m (52,0 %) – potrubní plyn.
Závislost na externích dodávkách plynu nadále roste a v roce 2022 se zvýší na 40,8 %. Od roku 2017 čínský dovoz LNG poprvé převýšil nákupy plynovodu. V období od roku 2018 do roku 2021 byla Čína, která předstihla Japonsko, největším světovým dovozcem zemního plynu. V roce 2022 však Čína v důsledku zavedení anti-Covidových omezení a zpomalení ekonomické aktivity opět ztratila palmu ve prospěch Japonska (63,4 milionu tun oproti 73,1 milionu tun).
Dodávky potrubí
Dodávky plynovodního plynu do Číny (viz obr. 2) jsou realizovány z Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu prostřednictvím plynárenské sítě Střední Asie – Čína (v roce 2022 - cca 45,8 mld. m3). Od roku 2013 začaly importy proudit také z Myanmaru plynovodem o kapacitě 13 miliard metrů krychlových. m. Účastníky projektu výstavby tohoto plynovodu byly společnosti CNPC, MOGE, Daewoo International, KOGAS, Indian Oil a GAIL. V roce 2022 bylo z Myanmaru do Číny vyvezeno 3,8 miliardy metrů krychlových. m, což je o 9,5 % méně než v předchozím roce.
V prosinci 2019 byly zahájeny dodávky zemního plynu z Ruska prostřednictvím plynovodu Power of Siberia. V roce 2022 bylo podle Generální celní správy Čínské lidové republiky dodáno z Ruské federace do Čínské lidové republiky 15,5 miliardy metrů krychlových. m, což je o 49,1 % více než v roce 2021.
V roce 2022 byla podle autorových výpočtů na základě dat Reuters a IHS Markit (součást S&P) průměrná dovozní cena plynu z Ruska 258,1 USD za 1 tisíc metrů krychlových. m, což je o 14,5 % nižší než náklady na turkmenský plyn (viz obr. 3).
Výhodou ruského plynu je, že podle dlouhodobého kontraktu je jeho cena vázána na náklady koše ropných produktů s devítiměsíčním zpožděním. V roce 2023 plánuje Gazprom dodat do Číny 22,4–23,5 miliardy metrů krychlových. m
Navzdory poměrně atraktivním cenám ruského plynu čínská strana plánuje do roku 2028 dokončit výstavbu čtvrté linky (linka D) plynovodu Střední Asie - Čína (zatímco jednání o plynovodu Power of Siberia - 2 jsou v počáteční fázi etapa). Tato linka má kapacitu 30 miliard metrů krychlových. m ročně umožní přepravu zemního plynu z turkmenského naleziště Galkynysh do čínského města Kašgar (viz obr. 4 a 5). Připomeňme, že intenzivní rozvoj zmíněného oboru může zajistit zvýšení produkce plynu v Turkmenistánu ze současných 87 miliard metrů krychlových. m na 151 miliard metrů krychlových. m do roku 2050.
Je třeba poznamenat, že 8. května 2015 Gazprom a CNPC podepsaly dohodu o základních podmínkách dodávek plynu po nové trase nazvané „Power of Siberia - 2“. Technickými parametry se přitom tento projekt nelišil od Altajského plynovodu modelu 2006–2010. Dohoda z roku 2015 je v současnosti posledním oficiálním bilaterálním dokumentem mezi Gazpromem a CNPC, který naznačuje jejich záměr podepsat smlouvu na dodávky plynu podél západní trasy a její hlavní parametry. CNPC zároveň v červnu 2016 oficiálně uvedlo, že tři klíčové parametry smlouvy – objem, cena a načasování zahájení dodávek plynu – nebyly dohodnuty. Jejich diskuse pokračovala v letech 2016–2018. V září 2018 Gazprom oznámil, že byly dohodnuty všechny parametry smlouvy o dodávce plynu, kromě ceny.
Propagace projektu „Power of Siberia - 2“ byla v letech 2018–2022 opakovaně pozastavena kvůli rozporům mezi stranami ohledně ceny, ale hlavně kvůli nezájmu o tuto trasu na čínské straně. Vysvětluje to značná vzdálenost (téměř 4 tisíce km) od vstupního bodu plynovodu na území ČLR od koncových spotřebitelů. Tato skutečnost si vyžádá, aby CNPC vybudovala v Číně veškerou potřebnou infrastrukturu pro přepravu plynu vlastními silami.
Náklady na dopravu pro čínskou stranu při provozování plynovodu Power of Siberia - 2 budou přibližně 270 USD za 1 tisíc metrů krychlových. m, takže pokud ruská strana neposkytne cenové slevy, pak vyhlídky na výstavbu tohoto plynovodu do roku 2030 zůstávají značně pesimistické. S nárůstem vlastní výroby a současnými domácími cenami pro čínskou stranu bude tento projekt na rozdíl od expanze středoasijsko-čínského plynovodu značně nákladný. Pokud vezmeme v úvahu nutnost dalšího rozšiřování hlavní potrubní infrastruktury, náklady na projekt se ještě zvyšují.
Charakteristickým rysem „Power of Siberia - 2“ je absence jakýchkoli technologických mechanismů pro vyrovnávání dodávek (například pomocí podzemních zásobníků plynu), což také způsobuje kritiku ruských odborníků.
Vzhledem k nedostatečnému rozvoji systému PZP v Číně se špičkový odběr plynu z plynovodního systému s největší pravděpodobností bude shodovat se zimním vrcholným odběrem z PZP tuzemskými spotřebiteli, což by mohlo vést ke krátkodobému nedostatku dodávek plynu na západní Sibiři. Není zcela jasné, jak Gazprom v tomto případě vyrovná domácí trh s plynem s přihlédnutím ke svým exportním závazkům.
Vzhledem k tomu, že hlavní růst poptávky po plynu se soustřeďuje v pobřežních oblastech Číny, slibnějším směrem zvyšování dodávek ruského plynu do Číny je LNG. Připomeňme, že kapacita LNG terminálů v Číně do roku 2050 bude asi 340 milionů tun, což je třikrát více než v roce 2020.
dovoz LNG
V roce 2022 se v důsledku zpomalení růstu ekonomické aktivity a průmyslové výroby a také kvůli poměrně vysokým cenám LNG snížil dovoz tohoto zdroje do Číny o 19,7 % na 63,4 milionů tun, neboli 85,7 miliard krychlových. metrů. m (viz obr. 6).
Dodávky LNG do Číny v loňském roce realizovalo 24 zemí, ale více než 90 % dovozu pocházelo ze sedmi z nich: Austrálie (21,9 mil. tun, neboli 34,4 % zahraničních dodávek), Katar (15,7 mil. tun, 24, 7 % ), Malajsie (7,4 milionu tun, 11,6 %), Rusko (6,5 milionu tun, 10,3 %), Indonésie (3,7 milionu tun, 5,9 %), Papua Nová Guinea (2,5 milionu tun, 4,0 %) a USA (2,1 milionu tun , 3,3 %).
Navzdory fyzickému omezení dodávek LNG do Číny se hodnota dovozu zvýšila o 18,4 % na 52,19 mld. USD Hlavní nárůst přinesl nákup katarského a ruského LNG (viz obr. 7).
Vyhlídky na dovoz plynu
Dodatečné objemy dovozu zemního plynu, které bude země potřebovat do roku 2025, jsou již z velké části kontrahovány. Dodávky se očekávají jak prostřednictvím potrubí, tak ve formě LNG. Je důležité poznamenat, že liberalizace domácího trhu se zemním plynem, která se v Číně důsledně provádí, vede k tomu, že dovoz LNG se stává konkurenceschopnějším ve srovnání s dodávkami potrubí, protože smlouvy o LNG mají větší flexibilitu a možnost bodového zásobování.
Podle Energy Intelligence se dodávky LNG do Číny v roce 2023 zvýší na 67,2 milionů tun. Odhad Mezinárodní energetické agentury je optimističtější – 68–75 milionů tun v roce 2023. Dovoz LNG podle stávajících smluv bude podle agentury Bloomberg a Fóra zemí vyvážejících plyn do roku 2028 činit nejméně 93,7 milionů tun ročně. Největším vývozcem LNG do Číny zůstane Austrálie, na druhém místě je Katar. V budoucnu se může zvýšit dovoz z USA, Malajsie a Ruska.
Podle Bloombergu (s odkazem na Rystad) by do roku 2050 mohl objem čínského dovozu LNG vzrůst minimálně na 103,5 mil. tun s vrcholem dovozu v roce 2033 – 138,9 mil. tun (viz obr. 8). Očekává se, že kapacita regasifikačních terminálů v Číně poroste stejným tempem jako dodávky. Zatížení těchto svorek bude asi 60–65 %. Současné nízké vytížení kapacit však již vede k odkládání projektů na výstavbu nových zařízení.
Vzhledem k současnému i očekávanému růstu dovozu zkapalněného zemního plynu Čína výrazně diverzifikuje strukturu dodávek LNG do země. Například na začátku listopadu 2017 Sinopec, China Investment Corp. (CIC) a Bank of China podepsaly předběžnou dohodu s úřady Aljašky a Alaska Gasline Development Corp. (AGDC) o realizaci projektů na zkapalněný zemní plyn v hodnotě 43 miliard USD v tomto americkém státě.Dosud však tento projekt nebyl rozpracován.
American Venture Global LNG a dceřiná společnost čínské CNOOC Gas & Power Group Co. Na konci prosince 2021 jsme podepsali smlouvu o nákupu a prodeji LNG na dobu 20 let. Podle podmínek dohody bude Venture Global LNG dodávat 2 miliony tun LNG ročně na základě FOB ze svého exportního terminálu Plaquemines LNG v Plaquemines Parish v Louisianě. Kromě toho CNOOC Gas & Power Group Co. nakoupí 1,5 milionu tun ročně ze závodu Calcasieu Pass společnosti Venture Global (ale na kratší období).
V listopadu 2022 a červnu 2023 uzavřela Qatar Energy dohody o dodatečných dodávkách LNG v objemu 8 milionů tun ročně po dobu 27 let s čínskou státní korporací Sinopec. Katar bude vyvážet plyn z naleziště Severnoje (projekt North Field East).
Stojí za zmínku, že v loňském roce se i přes všeobecné omezení dodávek LNG do Číny zvýšil vývoz tohoto zdroje z Kataru o 74,8 % na 15,7 mil. tun. do roku 2030 může přesáhnout 22 milionů tun.
Čína má také zájem o realizaci ruských projektů LNG. CNPC a China Silk Road Fund se již podílejí na projektu Yamal LNG společnosti Novatek s podíly 20 % a 9,9 %. Připomeňme, že Yamal LNG funguje na bázi pole South Tambeyskoye a má kapacitu 17,4 milionů tun ročně (tři linky po 5,5 milionu tun ročně a jedna linka s 900 tisíci tunami ročně). První výrobní linka se začala vyrábět v prosinci 2017, druhá a třetí v červenci a listopadu 2018.
Dalším projektem Novatek, na kterém se plánují podílet čínské společnosti, je Arctic LNG 2. Realizuje se na bázi pole Utrenneye na poloostrově Gydan a počítá s výstavbou tří tratí s celkovou kapacitou 19,8 milionů tun ročně. Na konci dubna 2019 Novatek oznámil, že projekt Arctic LNG 2 zahrnuje dvě společnosti z Číny: China National Oil and Gas Exploration and Development Company (CNODC) a dceřinou společnost CNPC – China National Offshore Petroleum corporation (CNOOC).
V souladu se závaznými dohodami, které Novatek podepsal s CNODC a CNOOC během mezinárodního fóra „One Belt, One Road“, každá z čínských společností získala 10 % v projektu.
Do roku 2030 ruský projekt Arctic LNG 2 dodá Číně až 4 miliony tun LNG (smluvní zásoby) (viz obr. 9). Připomeňme, že z dalšího projektu Yamal LNG budou přepravy ve výši 3 mil. t. Tři kontrakty byly uzavřeny za podmínek DES, tedy ruská společnost bude dodávat náklad do čínských regazifikačních terminálů pomocí vlastních tankerů.
Rozvoj vlastní produkce plynu v Číně lze označit za rizikový faktor pro růst dovozu LNG, což může následně vést k poklesu potřeby dovážených surovin. Podle odhadů Fóra zemí vyvážejících plyn a Mezinárodní energetické agentury je vzhledem k rychlejšímu vývoji domácí produkce (ve srovnání se spotřebou) pravděpodobné, že dovoz plynu do Číny vyvrcholí v období po letech 2033–2040. Toto riziko je třeba vzít v úvahu při analýze vyhlídek nových velkých projektů LNG.
Dmitrij Kondratov, kandidát ekonomických věd, vedoucí vědecký pracovník Ekonomického ústavu Ruské akademie věd.
Tags: Yktimes.ru , plyn , export , Rusko , Cina , terminal , plynovod , Power Siberia , Sila Sibire , Jamal , LNG , Novatek , Gazprom ,
Přidat komentář