Clanek pochazi z Welt.de
Patnáctého. Duben 2023 je historickým dnem: v Německu se konají poslední tři jaderné elektrárny. Jak může odstávka fungovat?
Co se stane s rostlinami? A kdo za to platí? Nejdůležitější otázky a odpovědi.
A je opravdu u konce s jadernou energií v Německu. Poté, co tato politika poskytla poslední tři aktivní Meilern Neckarwestheim 2, Isar 2 a Emsland několik měsíců odklad kvůli ruské agresivní válce na Ukrajině a z toho vyplývající energetické krizi, nyní vypnou síť. Tohle je to, co funguje.
Jak funguje jaderná elektrárna?
Jaderná elektrárna vyrábí elektřinu z tepla. Když se atomová jádra rozštěpí, uvolní se energie. Teplo, které se vyskytuje, se používá k přeměně vody na páru. To pak pohání turbínu, která na oplátku pohání generátor, který vyrábí elektřinu.
Co se stane, když se odpálí servo?
Podle provozovatele elektrárny Energie Baden-WW (EnBW) bude výkonnost reaktoru neustále klesat. To se provádí postupným vstupem tzv. ovládací tyčí do jader reaktoru – které slouží k regulaci a vypnutí jaderného reaktoru. Pak je generátor zasažen rozvodnou sítí a reaktor je úplně vypnutý.
Proces odstávky funguje jako při pravidelných inspekcích, vysvětluje vedoucí elektrárny Bavorské myšmiš Isar 2, Carsten Müller. Po oddělení sítě se reaktor vypne. „Tohle trvá asi čtvrt hodiny.“
Pak se začne pracovat: Vysoce radioaktivní palivové prvky se na několik let odstraní a přiveze do rozkládající se pánve. Poté jsou skladovány v tzv. kolečkových kontejnerech v dočasných skladovacích zařízeních. V Německu je v současnosti 16 dočasných skladovacích zařízení pro vysoce radioaktivní odpad.
Není v Německu žádné repozitář?
Ne, ne. Stále se hledá úložiště vysoce radioaktivního odpadu. V sedmdesátých letech definovali politici důl Gorleben Lower Saxon jako místo repozitáře bez společného povolení pro obyvatelstvo – a vyvolali tak velké protesty. V roce 2017 byl zahájen nový postup, který by zahrnoval veřejnost. Ale je tu mamutí úkol – kdo chce žít v domech se skladištěm pro jaderný odpad?
„To také není tvrzení o procesu,“ říká prezident Spolkového úřadu pro zneškodňování jaderných odpadních vod (BASE), Wolfrara Königa. Znepokojivě by však rozhodnutí měli být alespoň tolerováni. A bez ohledu na to, jak se z jednoho stala jaderná energie nebo kdy stála: odpad je. Teď je naším úkolem nenechávat tento problém na budoucím generacím,“ říká King.
Koneckonců se zdá, že bylo nalezeno repozitář radioaktivního odpadu s nízkou a střední úrovní radioaktivní odpad: Podle BASE je bývalý důl železné rudy v Salzgitteru, bývalém dole sežeň železné rudy v Salzgitteru, prvním úložištěm schváleným pro tento účel. Do provozu má být uveden v roce 2027.
Jaké množství radioaktivního odpadu je v Německu?
Rozlišuje se mezi vysokým, středním a nízkým radioaktivním odpadem. Vysoce radioaktivní odpad se obvykle používá palivo z jaderných elektráren nebo reaktorů. Podle BASE představují pouze 5 procent celkového objemu radioaktivního odpadu, tvoří 99 procent aktivity.
Zcizení radioaktivního odpadu s nízkou a střední úrovní – například kontaminovaných částí od demontáže jaderných elektráren, jako jsou části generátoru, však rovněž představuje výzvy pro odpovědné osoby. Podle odhadů BASE je v Německu asi 620 000 metrů krychlových.
Podle ministra životního prostředí Steffi Lemke má být uskladněno kolem 300 000 metrů krychlových v úložišti šachty Konrad. „Tento objem se zhruba rovná obsahu 100 olympijských bazických bazických bazií,“ prohlásil nedávno ministr pro zelenou politiku. Velká, bezpečná skladovací místnost by proto potřebovala. Zbytek pro šachtu Konrad byl rozmístěn přes 30 prozatímních skladovacích zařízení po celé zemi. U zbývajících metrů krychlových a středověkého radioaktivního odpadu je třeba ještě nalézt možnosti konečného uskladnění.
Nemůže odpad prostě zůstat v dočasných skladovacích zařízeních?
Pouze repozitáře v hlubokých geologických vrstvách jsou považovány za trvale bezpečné řešení. „Konzální, ostnatý drát a stráže“ by to nemohly nahradit, říká předseda BASE König. Hluboké horniny představují přirozenou bariéru, která chrání před radiací.
Co se stane po uzavření s provozem jaderné elektrárny?
Dojíždějící jaderné energie opakovaně požadují „rozkvetlé louky“, které mají zemi po demontáži jaderné elektrárny vrátit zpět do jejího přirozeného stavu. Ale to není tak snadné. Protože budovu nelze jednoduše zbourat, pokud je v ní radioaktivní prvky. Pokud však byly palivové prvky odstraněny, objem aktivity je pouze malý – například pokud se tlaková nádoba reaktoru stala radioaktivní. BASE očekává, že kolem 15 let odstraní servo, dokud nebude moci být uvolněn z jaderného monitoringu. Kromě toho existují asi dva roky pro demolici budov. V návaznosti na plánování provozovatele RWE se například v roce 2037 prokáže, že zařízení Emsland je bez radioaktivity v roce 2037.
Existují nějaké mezinárodní vzory pro uzavírání studentů?
Přestože Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni měla v roce 2021 na celém světě na celém světě uzavřeno nebo vyřazeno z provozu, pouze 20 z nich je zcela dokončeno. V některých zemích stále chybí zdroje a struktury. V několika zemích stále pátrají po podzemních repozitárech. Podle Ministerstva životního prostředí stále neexistuje operační úložiště radioaktivního odpadu na vysoké úrovni z mírového využití jaderné energie v Evropě i na celém světě.
Kdo platí jaderné postupné vyřazení?
Jaderné odstávky se stávají nákladnými – to je pevně dané. Komise odhadla celkové náklady na vyřazení z provozu a demontáž najetých kilometrů, jakož i přepravu a skladování odpadu, na 48,8 miliardy EUR. Poté byl zřízen fond na výplatu, které museli provozovatelé jaderných elektráren platit. Zběžné a konečné uskladnění bude z této částky uhrazeno. Dodavatelé energie jsou rovněž zodpovědní za náklady na vyřazení a demontáž kilometrů. Podle společnosti RWE se náklady na opětovné spolupráci a demontáž jaderné elektrárny liší v závislosti na velikosti, stáří a provozní době elektráren, a to mezi 500 a 1 miliardou EUR.
Tags: Welt,de , jaderna elektrarna , uzavreni , vyroba , Nemecko , odstaveni elektrarny , provoz
Přidat komentář