Článek pochází z NZZ.ch
Zásah vlády Trumpa proti umírněnému íránskému ministrovi zahraničí pravděpodobně zvýší napětí mezi oběma zeměmi. Postižená osoba je lhostejná.
AP) Vláda USA má na seznamu sankcí íránského ministra zahraničí Mohammeda Jawada Sarife. To bylo hlášeno ve středu z vládních kruhů ve Washingtonu. Sarif označil sankce proti němu za „neúčinné“.
"Sarif je mezinárodní tvář tohoto režimu, který vede propagandistické a dezinformační kampaně na podporu teheránského jaderného programu, balistických raket a teroristických sítí," uvedla americká vláda. Nové sankce proti umírněnému ministrovi zahraničí by měly ještě více prohloubit napětí mezi oběma zeměmi.
Mezitím Sarif řekl bez dojmu. On a jeho rodina nemají mimo Írán majetek, řekl ministr ve středu prostřednictvím Twitteru. „Děkuji, že jsi mě vnímal jako velkou hrozbu pro vaši agendu,“ napsal zdánlivě sarkastickým tónem. Důvodem americké vlády ohledně sankcí je, že je nejdůležitějším mluvčím Íránu na světové scéně. „Je pravda opravdu tak bolestivá?“ Zeptal se na Twitteru.
Maximální tlak
V červnu USA uvalily sankce na íránského nejvyššího vůdce Ayatollaha Aliho Khameneiho a několik vysoce postavených členů Revolučních stráží. Vláda zároveň oznámila, že chce také uvést Sarif na seznam sankcí. Sarifova kancelář funguje jako rozšíření kanceláře hlavního kapitána. Americká vláda bude pokračovat ve své strategii maximálního tlaku na Írán.
Bylo také řečeno z vládních kruhů ve Washingtonu, že do sídla Organizace spojených národů Sarif mohl pokračovat v cestování. Spojené státy by i nadále dostály svým závazkům podle příslušných dohod OSN.
Osvobodil se od Trumpa
Sarif je považován za jednoho z architektů dohody. Diplomat z Teheránu, který se narodil v Teheránu, měl ideální předpoklady prolomit vyjednávání: 59letý student, který studoval v San Franciscu, je držitelem doktorského titulu z politické vědy na Denverské univerzitě a hovoří perfektně anglicky.
Od roku 2002 do roku 2007 byl také velvyslancem v OSN v New Yorku, kde již měl několik neformálních setkání s americkými politiky.
V rámci jednání o dohodě si Sarif a jeho tehdy americký protějšek John Kerry vytvořili dobře fungující pracovní vztahy, což bylo pozoruhodné vzhledem k desetiletému nepřátelství mezi oběma zeměmi. Demokrat Kerry nazval Sarif „vlastencem“.
Trumpova vláda na druhou stranu nemá diplomata dobré slovo. Například ministr zahraničí Mike Pompeo v únoru na Twitteru označil Sarifa a íránského prezidenta Hassana Rohani za „přední muže zkorumpované náboženské mafie“.
Obnovené schválení pro civilní jaderné projekty v Íránu
Zároveň však vláda USA naznačila, že Íránu udělala ústupky: chce i nadále umožňovat mezinárodní spolupráci v civilních jaderných projektech v Íránu, i když dočasně a v úzkých mezích.
Jednalo se o 90denní obnovení výjimky, řekl poradce pro národní bezpečnost John Bolton ve středu večer zpravodajům Fox News. Činnosti v Íránu byly sledovány denně a „velmi, velmi přesně“.
USA naposledy prodloužily výjimku loni v květnu. Zabývá se mimo jiné některými projekty v íránských jaderných zařízeních Arak, Fordow a Bushehr. Umožní to například Rusku a evropským zemím, aby tam pokračovaly ve spolupráci s Íránem - s cílem zajistit tamní civilní charakter činností.
V minulém roce USA jednorázově odstoupily od mezinárodní dohody o zabránění íránské jaderné bomby. Evropští signatáři Německo, Francie a Velká Británie se snaží dohodu zachránit.
Spolu s odchodem Američanů se sankce proti Íránu pozastavené Spojenými státy v rámci jaderné smlouvy postupně vrátily k platnosti. Kromě toho byly uvaleny nové sankce. USA chtějí přinutit Írán, aby vyjednal jadernou dohodu.
Přidat komentář