Clanek pochazi z Welt.de
EU chce podpořit Ukrajinu balíčkem pomoci ve výši 50 miliard eur. Maďarsko se ale brání. Komisař EU pro rozpočet Johannes Hahn nyní trvá na řešení – v případě potřeby bez východoevropské země.
V další věci posílá jasný vzkaz Christianu Lindnerovi. Ve dvanáctém patře budovy Berlaymont v srdci Bruselu sedí Johannes Hahn u skleněného konferenčního stolu. Zvoní mu mobil, volá ministr evropské země. Hahn říká, že se vám ozve později. Rakušan je komisařem pro rozpočet EU – a v těchto dnech je velmi zaneprázdněn.
Před třemi lety se země EU po tvrdých diskuzích dohodly na rozpočtu do roku 2027. Zahrnuje přibližně 1,2 bilionu eur. Hahn nyní identifikoval několik velkých děr v rozpočtu mezinárodního společenství. S národními vládami proto jedná o navýšení. Německo – nejmocnější člen EU – se ale brání.
WELT: Pane komisaři, říkáte, že EU potřebuje více peněz.
Johannes Hahn: Přesně tak. 66 miliard eur na další čtyři roky. Zní to jako velká částka, ale ve skutečnosti je to docela malá.
SVĚT: Malý?
Hahn: Ano, pokud vezmete v úvahu výzvy, kterým Evropa čelí. Na Ukrajině je válka a blízkovýchodní konflikt hrozí eskalací. Chceme bojovat proti změně klimatu a transformovat celou naši ekonomiku, pryč od ropy, plynu a uhlí směrem k větru a slunci. A musíme investovat do technologií budoucnosti, například do moderních počítačových čipů a umělé inteligence. K tomu se přidává vysoká inflace. To vše stojí.
SVĚT: Spolkový ministr financí Christian Lindner oznámil: Žádné nové peníze z Německa nejsou.
Hahn: Všichni souhlasí s tím, že EU potřebuje větší finanční sílu. Někteří lidé si ale myslí, že stačí trochu restrukturalizovat svůj rozpočet a pak bych dostal těch 66 miliard. To by znamenalo pouze to, že by zbylo méně peněz na další důležité oblasti. Například pro výzkum, zdraví a Erasmus, program, jehož prostřednictvím každoročně studují tisíce mladých Evropanů v zahraničí.
SVĚT: Jak chcete přesvědčit Lindnera, aby převedl další částky do Bruselu?
Hahn: Věřím, že pan Lindner rozumí tomu, co je zde v sázce: konkrétně ekonomická a politická suverenita Evropy a také naše globální konkurenceschopnost. Nic z toho není zadarmo. A je to i v zájmu Německa!
SVĚT: Rozpočet EU se sestavuje vždy na sedm let. Jak bychom měli reagovat na pandemie a války?
Hahn: Dlouhodobé plánování má smysl. EU je totiž složitá organizace. Skutečný problém je: Na začátku současného rozpočtového období bylo 99,05 procenta prostředků přiděleno členským státům. Největší část jde do zemědělské politiky a programů na podporu regionů. Takže mám méně než jedno procento flexibility pro období 2021 až 2027. Tohle nemůže být pravda. Nesměje se jen kohout, smějí se i kuřata.
SVĚT: 50 z 66 miliard by mělo proudit na Ukrajinu. Jak jsi přišel na tak pěknou kulatou sumu?
Hahn: Jde o 33 miliard úvěrů a 17 miliard grantů. Ale abych byl upřímný: nevíme přesně, jaké částky bude Ukrajina potřebovat. Sotva mohu zavolat Putinovi a zeptat se, kolik škol a ulic ještě plánuje bombardovat. Proto jsme navrhli platební mechanismus tak, aby byl flexibilní v závislosti na potřebách a politickém vývoji. 50 miliard, to je spíše psychologicky důležité číslo. Mělo by se ukázat: Evropa pomáhá. Můžete se na nás spolehnout.
SVĚT: Maďarsko hrozí blokováním pomoci Ukrajině.
Hahn: Premiér Viktor Orbán požaduje, abychom uvolnili finanční prostředky pro jeho zemi, které jsme zmrazili kvůli porušování zásad právního státu. Teprve pak bude souhlasit s pomocí pro Ukrajinu. Tak říkám: Nenecháme se vydírat. Pokud Maďarsko odmítne, pak najdeme řešení mezi zbývajícími 26 státy EU. To je složitější, ale možné. Maďarsko nás nemůže zastavit.
SVĚT: Promluvme si o dalším hrnci pomoci, fondu obnovy. Má hodnotu kolem 800 miliard eur a má zmírnit následky pandemie. Ale v průměru každý stát EU obdržel pouze necelou čtvrtinu dotací. Proč je pokrok tak pomalý?
Hahn: Peníze jsou k dispozici pouze na reformy. A velmi pečlivě dbáme na to, aby vlády dosáhly dohodnutých cílů. Někdy se musí předělávat, takže chvíli trvá, než finance tečou. Řada zemí navíc změnila plány, jak chtějí miliardy po ruském útoku na Ukrajinu využít. Náhle vyvstala potřeba více investovat do dodávek energie. A tyto úpravy musí znovu prověřit Evropská komise.
SVĚT: Fond obnovy by měl zůstat na svém místě do konce roku 2026. Budou do té doby všechny prostředky rozděleny?
Hahn: Řeknu vám to zcela upřímně: je to výzva. Ale apeluji na státy EU, aby to přijaly.
SVĚT: Některé země používají peníze nápaditě. Italové z něj chtějí stavět dostihové dráhy, fotbalové stadiony a muzea grappy.
Hahn: EU zastavila stadiony.
SVĚT: Ale muzea grappy?
Hahn: Cestovní ruch je třetí největší ekonomický sektor v Evropě. Tam má smysl investovat. Před deseti lety, když jsem byl regionálním komisařem EU, jsem se postaral o to, aby byly Pompeje renovovány. Na jedné straně proto, že starověké římské město je součástí našeho evropského dědictví. A na druhou stranu proto, že přitahuje lidi z celého světa, což generuje příjmy. Pompeje mívaly dva miliony návštěvníků, dnes jsou to čtyři miliony. S grappou je to podobné. Je to kulturní a ekonomický faktor v Itálii.
SVĚT: Itálie, Španělsko a Francie chtějí reformovat Pakt stability a zajistit, aby se státy EU mohly v budoucnu zadlužovat bezstarostněji . Německo je proti. Zdá se, že fronty přitvrdily, ale do konce roku musí dojít k dohodě. Podaří se to?
Hahn: Jasné ano. Bylo by neobvyklé, kdyby došlo k dohodě nyní, dva měsíce před termínem. Tohle je Evropa. Opravdu důležité obchody se uzavírají na poslední chvíli.
SVĚT: A co myslíte: změkčit pakt stability nebo ne?
Hahn: Jsem jedním z těch, kteří říkají: Je třeba snížit závazky. Nižší poměr dluhu dává zemi více možností, jak reagovat na krize. A EU by měla v budoucnu sledovat porušování Paktu stability důsledněji než dříve, bez ohledu na velikost země. Od zavedení pravidel před více než 25 lety byla zahájena řada případů proti zemím, které nahromadily příliš mnoho dluhů, ale bez následků. To je potřeba změnit.
Rakušan Johannes Hahn působí v Bruselu více než deset let a absolvoval tři funkční období jako eurokomisař – něco, co dokáže jen málokterý politik. Nejprve se staral o regionální politiku mezinárodního společenství, poté o problematiku rozšiřování a od roku 2019 je zodpovědný za rozpočet a administrativu. 65letý muž začal svou kariéru v konzervativní Rakouské lidové straně a v letech 2007 až 2010 byl rakouským ministrem výzkumu. Studoval ve Vídni a má doktorát z filozofie. Hahn o čtvrté funkční období v Bruselu neusiluje, příští rok chce odejít do důchodu.
Tags: Welt.de , Nemecko , Ukrajina , Madarsko , Evropska unie , Brusel , Johannes Hahn , rozpocet , eurokomisar , pomoc , uver , grant