Clanek pochazi z Welt.de
Co je to „ruská duše“? Slavista a odborník na východní Evropu Olaf Kühl jezdil do Ruska desítky let a nyní sepsal „Dějiny Ruska viděné od jeho konce“. Rozhovor o ruské společnosti a západních ideálech. Olaf Kühl, narozen v roce 1955, je slavista.
Po mnoho let byl poradcem primátora Berlína pro východní Evropu a hodně cestoval do Sovětského svazu i Ruské federace. Kühl působí také jako překladatel (mj. známý polský romanopisec Szczepan Twardoch ) a autor . Kühlova kniha „Z. Krátká historie Ruska od jeho konce“ (Rowohlt, 224 stran, 24 eur). Rozhovor o transformaci Ruska a budoucnosti Evropy.
Welt: Stojíte-li dnes ohromeni před nějakými ruskými klamnými představami o Ukrajině, které – čím více Ukrajina úspěšně odolává – eskalují do stále hrubších projekcí, až satanismu, pak se divíte, jaké iracionální síly zde působí. To má být tolik vychvalovaná „ruská duše“?
Olaf Kühl: Tento termín byl vždy používán k zastírání reality. „Russian Soul“ evokuje nepoznanou, údajně nedozírnou hloubku, která má ospravedlnit jakékoli slabosti národního charakteru. Stejně jako nyní ve válce proti Ukrajině se vřelé objetí mění v rozzlobené škrcení, když věci nejdou, jak medvěd chce. Termín většinou používají ochotní přátelé Ruska na Západě. Dnes je stejně naprosto zdiskreditovaný jako ten „ruský svět“.
Welt: Znáte tuto zemi a během desetiletí jste cestovali na periferii. Kdy bylo jasné, že nepůjde o žádné kouzlo nového začátku, ale že Rusko pod Putinem přeroste v iracionální pomstu ve vnitřní stagnaci, prohnilosti a plném potenciálu k násilí?
Olaf Kühl: Chodorkovského zatčení v roce 2003 a svévolné procesy a rozsudky, které následovaly, mi otevřely oči. Tajná služba převzala moc v zemi a (ekonomická) svoboda byla uplatňována pouze verbálně, aby přilákala investory ze zahraničí. Když Západ – a dnes k nim počítám Ukrajinu – nechtěl bezpodmínečně akceptovat potřebu ruské nadvlády a velikosti, násilí se nakonec stalo součástí politické kalkulace.
SVĚT: Řada válečných domněnek je dlouhá: Podněstří, Čečensko, Gruzie, Donbas, Sýrie. To nestačilo k vytvoření vnitřní euforie. Ale Rusko není „lid bez prostoru“. Proč jsou tedy Krym a Ukrajina tak zásadní?
Olaf Kühl: Ukrajina je geopoliticky nepostradatelná pro tvrzení Ruska být velmocí – demograficky, prostorově, ekonomicky. Putin je proto za žádnou cenu nechce pustit ze sféry svého vlivu. Ve zvrácené dezinterpretaci historie je Krymský poloostrov ideologicky nabitý. O nedostatku „životního prostoru“ v Rusku nemůže být řeč. Již v roce 1878 se impérium v Bulharsku a dalších slovanských „bratrských zemích“ cítilo pod útokem, zatímco přijímalo zákeřné dobytí země Číňany na východní Sibiři, jako by byl kolos na jednom konci omráčen. Přesně to ostatně dokazují výsledky nedávné návštěvy Si Ťin-pchinga v Moskvě – pro Čínu je dnes Rusko jen snadno využitelnou surovinovou základnou.
Welt: Vždy slabá ruská občanská společnost je nyní umlčena. Říkají, že „Rumpelstiltskin“ Medveděv a také ta gnómská postava Putina, s jehož hrubostí a primitivností se západní diplomacie až příliš dlouho chovala zdvořile, pohrdají vlastním lidem. Je tedy jeho vnitřní stav stále stavem „hloupých nevolníků“, a proto tolik necítí žádnou vinu a odpovědnost?
Olaf Kühl: Dnes, stejně jako po roce 1917, existuje negativní výběr. V roce 2011/12 vyšly do ulic desítky až stovky tisíc lidí proti volebním podvodům. V roce 2019 jsem ve velkých městech viděl otevřené, odvážné studenty. Ale represe byly tvrdší. Od začátku velké války v roce 2022 uprchlo z Ruska dalších 700 000 mladých, vzdělaných lidí. Proto dnes anketám a pouličním rozhovorům dominují ti, kteří akceptují jakékoli ponížení z rukou vlastní vlády, hlavní je, že se mohou cítit součástí pomyslné „velmoci“.
Welt: Proč mlčí i matky a manželky vojáků? Může empatie ze společnosti úplně zmizet?
Olaf Kühl: V čečenských válkách od roku 1996 do počátku 21. století matky vojáků statečně cestovaly na frontu a požadovaly, aby čečenští rebelové vůdci propustili jejich syny. Tím projevili svůj respekt. Ruský stát dehumanizoval Čečence, stejně jako to dnes dělají Ukrajinci. Dnes matky vojáků prosí Putina, který jejich lidmi pohrdá, aby jejich syny vyzbrojil do bitvy. Zůstávají slepí vůči zločinu agresivní války. Mimochodem i mezi vzdělanějšími Rusy v zahraničí mají sympatie především vlastní „kluci“.
Welt: Chodorkovskij, jehož zajatecký tábor jste v roce 2008 navštívili na Sibiři, plakal, když se dozvěděl o válce své země proti Ukrajině. Navalnyj je mučen v táboře. Gorbačova považujete za postavu století. Co však tito muži znamenají pro zemi, jejíž šovinismus, nenávist a homofobie jsou nyní státními důvody?
Olaf Kühl: Tito muži mají společnou energii a touhu aktivně měnit realitu, což je jinak v Rusku vzácné. Od těch, kteří ještě žijí, by se však nemělo očekávat vedení ve smyslu liberálních západních ideálů. Gorbačov nechtěl, aby se Sovětský svaz zhroutil. Navalnyj by Krym bez dalšího nevrátil. Chodorkovskij přemýšlí také z hlediska impéria. Přesto by Navalnyj a jeho následovníci byli požehnáním pro Rusko a svět po násilném, iracionálním nacionalismu současného prezidenta.
Welt: Pro mě je jedním z nejvíce šokujících příkladů chamtivosti a brutality jednání s úspěšným mladým podnikatelem, jako je „ruský Elon Musk“, Valery Pschenichny, který byl vyvlastněn, několikrát znásilněn ve vězení a umučen k smrti.
Olaf Kühl: Chtěl jsem na tomto muži ukázat, jaký osud často čeká svobodné podnikatele v dnešním Rusku. Pokud někdo nechce platit vyděračské peníze FSB, nemusí ještě být ve státní věznici! - být zavražděn tím sadistickým způsobem, jako to udělal Pscheničnyj. To vyjadřuje závist a nenávist ponižovaných vůči svobodnému, úspěšnému jedinci. Nespravedlivě nahromaděné hyperbohatství oligarchů je přitom považováno za samozřejmost.
Welt: Ze všech hrozeb a rozbití uvnitř i vně usuzujete: Rusko musí být absolutně poraženo, musí zažít totální kapitulaci, jako Němci v roce 1945. Jsou tyto dvě věci srovnatelné?
Olaf Kühl: Stačí říci, že mnoho válečných zločinů spáchaných Rusy na Ukrajině se dnes nápadně podobá zločinům nacistů ve východní Evropě – včetně Ukrajiny! - Pamatuj si. V naději na ruskou porážku vracím míč ruské evokaci vítězství. Zuřiví propagandisté už léta nemluví o ničem jiném než o vítězství nad Západem. Medveděv chce zničit Mezinárodní trestní soud hypersonickými střelami. S tak zatvrzelou vládní megalomanií není dialog možný. V roce 1945 nás Němce nikdo „nepřesvědčil“ o šílenství mistrovského závodu, museli jsme se nejdřív zhroutit. Pro Rusko nevidím jinou cestu.
Welt: Když Joe Biden loni mluvil o změně režimu v Polsku, musel ustoupit. Jak ale mají Němci dnes uznat a přijmout nutnost vítězství nad Ruskem? Dokážou to Němci, když pro ně byla dvojnásobná prohra historickou lekcí a strach z války je považován za mír?
Olaf Kühl: Tato válka znamená začátek dalekosáhlých změn v německém sebeobrazu. Rusko bylo zmrzlým kolosem, který se navzdory Gorbačovovi zdál nezměnitelný. Německo v tomto ohledu tíhne k až suverénně pohodlnému appeasementu, které chce vládnout menším národům a není ochotno řešit dynamiku v Rusku. Německu chybí odvaha představit si změnu. To, co přichází jako touha po stabilitě a bezpečí, může být nakonec staroněmecká připoutanost k superegu, touha po silném vůdci.
„Vítězství“ v tomto kontextu znamená naději, že by se v údajně věčně neotřesitelné zemi mohlo něco pohnout. Stejně jako vítězství nad Německem konečně umožnilo změnu, a to i proti vůli a vůli Němců. Po porážce ve druhé světové válce a vynuceném „zklamání“ z vlastního nacistického šílenství se Německo postavilo do role slušně vychovaného, očištěného muže, který chce být vždy mírumilovným dobrákem. Avšak každý, kdo si chce zachovat svůj obraz „pacifisty“ tím, že nechá zavraždit desítky tisíc na vlastním prahu, diskredituje celý termín.
Welt: Historicky unikátní je pokračující, nejen vojenský odpor Ukrajinců. Jak si vysvětlujete tento téměř metafyzický rozměr?
Olaf Kühl: To je v podstatě Putinova „zásluha“. Nejprve vydíráním energetické politiky, pak brutální válkou skutečně spojil Ukrajince v jejich národním povědomí. Toto odhodlání je mimochodem také – zcela reálné a nikoli metafyzické – jedinou šancí národa na přežití.
Welt: V neposlední řadě je to také boj o duševní sílu, o morálku. Pokud Západ v zájmu svého míru a prosperity rezignuje a nechá Rusko jít po svém, pak...
Olaf Kühl: Pokud bude Ukrajina, vyčerpaná opotřebovací válkou, nakonec donucena k dohodě, pokud Rusko vyjde z války s napůl „zachráněnou tváří“, pak se dá očekávat, že se svět pokusí zločin racionalizovat, zařadit, nějak vypnout, vysvětlit – pro svůj klid. Ve skutečnosti si zlo asimiluje, vezme ho do sebe a udělá první krok ke svému vlastnímu rozkladu. Nikdo by pak neměl mluvit o „hodnotách“, natož o „západních“.
Tags: Welt.de , Navalnyj , Krym , Chodorovskij , Olaf Kuhl , Ukrajina , Nemecko , valka ,