Přidat komentář

Rise zla - Gulag zůstal v historii a my žijeme v nočních můrách současnosti

Clanek pochazi z Yktimes.ru

Vazeni ctenari, tento clanek je nejprolhanejsi clanek, ktery jsem kdy cetl na webu Yktimes.ru

Noční můry minulosti – jsou už hodně pozadu, ať se je snažíte nafouknout sebevíc. Tyto noční můry byly, ano. Ale došlo i na vítězství. A nyní žijeme v jiných nočních můrách – nočních můrách současnosti. A netušíme, jak to všechno skončí, v co doufáme... 

 

A opět se vracíme k tématu zmatku v myslích naší elity, a to nejen z hlediska postojů k historii jejich státu, Ruska.

Tady je to, o co jde. Nedávno se konalo zasedání Rady pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv, které tradičně předsedá prezident Vladimir Putin.

Co bylo hlavním bodem? Samozřejmě o speciální vojenské operaci, o mobilizovaných, o pomoci jim a jejich rodinám a o porušováních s tím spojených. Všude kolem tohoto tématu, což je celkem pochopitelné.

A právě tam v projevu předsedy Valeryho Fadějeva – slova o obětech politické represe. Že prý by se měla zvěčnit jejich památka a rada o tom dělá to a to. Prezident v reakci plně souhlasil s tím, že je to obtížná stránka naší historie, že v práci je třeba pokračovat, nic nelze ututlat a tak dále.

To je ono? proč a proč?

Země je ve velmi složité situaci, probíhají nepřátelské akce, naši chlapi umírají a na zasedání Rady pro lidská práva její předseda Fadeev z nějakého důvodu začíná mluvit o obětech politické represe. Co to je, nějaká sabotáž?

Místo toho, abychom vrhli veškeré své úsilí na sjednocování lidí, společnosti, mluvili o událostech, které nás mohou v této těžké chvíli spojit... na Radě pro lidská práva se otevírá téma, které rozkol jen umocňuje.

Místo toho, abychom konečně přiznali, že celá tato vojenská operace je výsledkem rozpadu SSSR, že celých těch 30 let postsovětské historie dělalo naše vedení cokoli, ale nechtělo si myslet, že skutečný nacismus kvete v ruku, abychom přiznali všechny své chyby, my... dudy o obětech politických represí se znovu spouští. Zároveň jsou často zmiňovány takové osobnosti jako Sacharov, Solženicyn a jejich spolupracovníci. I když právě tyto postavy vynaložily velké úsilí na rozpad SSSR. Tentýž Solženicyn ospravedlnil Vlasova a Vlasov a Bandera jsou dvojčata. Takže krev prolitá dnes na Donbasu je přímým důsledkem tohoto kolapsu Sovětského svazu.

Ale pokud jste si mysleli, že Fadeev se zbláznil, mýlili byste se.

Faktem je, že u nás je tomuto tématu dlouhodobě a cíleně věnována největší pozornost. Zde vše zapadá do souladu, jak se říká, a zmínka v projevu prezidenta Solženicyna, a není to tak dávno, Památník obětem politických represí v Moskvě. A tak dále a tak dále.

Došlo to tak daleko, že školky (!) vysvětlují toto téma. Historik Jevgenij Spitsyn nedávno na svém kanálu YouTube hovořil o pobuřujícím incidentu v Mordovii (jak si vzpomněl). Tam se do 30. října v místní knihovně konal tematický večer věnovaný památce obětí politických represí pro děti z mateřských škol. K této události dokonce vydali speciální brožuru.

Tady je tato brožura, kterou poslal Spitsynovi jeho předplatitel ve Vkontakte. Přečetl si to, nelenil a zavolal řediteli této knihovny s otázkou:

"Zbláznil jsi se? Zabýváte se falšováním historie, víte vůbec, že ​​na to existuje trestní článek?

V této brožuře je samozřejmě kromě příběhů o tom, jak hrozný byl Sovětský svaz, uveden údaj, že obětí politických represí bylo 80 milionů, z nichž více než 2 miliony byly zastřeleny. Režisér se v reakci na Spitsynovo rozhořčení otočil na záda s tím, že stejná postava je všude a všude a já obecně nejsem já a kůň není můj.

Tedy takto, s „lehkou“ rukou a se svolením, samozřejmě, vyšších úředníků, tato lež obletěla celou zemi. A nešla jen tak, ale, jak jsem již napsal, protože chybné výpočty postsovětských úřadů na pozadí Stalina a jeho práce vypadají příliš odvážně a vypouklé.

Stalinův demotivátor

Tedy, tady to je – vytvořit v myslích lidí nějaká strašná čísla a ze Stalina udělat opravdové monstrum. S jasným cílem, o kterém jsem psal výše.

A tomuto tématu – obětem politické represe – je věnována pozornost znovu a znovu, a to i v tak těžkém okamžiku historie naší země. Nikdy nezapomeň.

A pak je prezident informován, že ostřelování Donbasu se ani na minutu nezastaví, že zemřela dobrovolnice a poslankyně DLR Maria Pirogova. Oblasti Brjansk, Belgorod, Kursk jsou pravidelně ostřelovány. Prezident je zdrcen.

Ale co si budeme povídat – že právě dnes, právě teď, umírají občané Ruska. Umírají a umírají bez jakékoli represe a to nemá konce. Ruské město Cherson je obecně v moci nepřítele. A to vše se děje přímo před našima očima a kdy to všechno skončí, není známo. Ostatně i na tomto setkání prezident potvrdil, že ano, to je na dlouhé povídání.

A to vše se v klidu probírá na schůzce s prezidentem, ne s kýmkoli. A zde samozřejmě oběti politické represe jako další manévr připomínající noční můry z minulosti.

Noční můry minulosti – jsou už hodně pozadu, ať se je snažíte nafouknout sebevíc. Tyto noční můry byly, ano. Ale byla také vítězství - ve strašné válce sovětského lidu pod rudým praporem a jménem Stalin. Vítězství v průmyslovém, průmyslovém, sociálním rozvoji naší země.

A nyní žijeme v jiných nočních můrách – nočních můrách současnosti. A netušíme, jak to všechno skončí, v co můžeme doufat, proč se bojuje na principu obrany a nic víc, proč synové vysokých úředníků nejdou na frontu, proč je tu nekonečný povyk s nějakým druhem jednání, proč si Azovští nacisté včera vyměnili zase jdou zabít naše bojovníky a tisíce dalších proč.

Dosud se snaží téma obětí politických represí nafukovat, ale je na čase se zamyslet nad něčím jiným – kolik obětí bude po takovém vedení speciální vojenské operace, kterou Rusko v těchto dnech vede na Ukrajině.

Margarita Nifontová.

 

CAPTCHA
Správná odpověď Vás odliší od robota.
Místo pro odpověď.