Článek pochází z Finanz.ru
Ruský prezident Vladimir Putin se v pondělí v Kremlu setkal s generálním ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem, během kterého dal zelenou novému megaprojektu dodávek plynu do Číny.
Po 9 miliardách dolarů Power of Siberia, která zahájí čerpání plynu 1. prosince, by měl Gazprom vypracovat projekt plynovodu, který propojí pole v Irkutské oblasti, Krasnojarském území a Jamalu s čínským trhem, řekl Putin.
Toto téma bylo podle prezidenta opakovaně diskutováno s šéfem Gazpromu i s „čínskými partnery“.
Takzvaná západní zásobovací trasa, kterou Číňanům poprvé nabídl v roce 2006 Altaj a v roce 2014 byla přejmenována na Power of Siberia 2, by podle Putina měla vést přes Mongolsko.
"Tam cesta také není snadná, ale předběžná úvaha o této otázce ukázala, že je docela reálná a čínští partneři jsou tomu také nakloněni," řekl prezident.
Dohody s Mongolskem již byly uzavřeny – minulý týden je během Východního ekonomického fóra oznámil tamní prezident Khaltmaagiin Battulga. Čínský prezident Si Ťin-pching podle něj „slíbil, že prostuduje návrh na vybudování plynovodu z Ruska do Číny přes Mongolsko“.
Před rokem šéf Ministerstva energetiky Ruské federace Alexander Novak na stejném fóru ve Vladivostoku popsal pozici Si Ťin-pchinga rozhodněji. „Prezident ČLR si včera na jednání zadal úkol co nejdříve dohodnout smlouvu na dodávky plynu západní cestou... K dohodě zbývá málo,“ řekl ministr.
Od té doby sám Si Ťin-pching o projektu nic neřekl.
Rámcová dohoda o Power of Siberia-2 byla podepsána Gazpromem a CNPC již v květnu 2015. Stanovila však pouze základní podmínky - 30 miliard metrů krychlových ročně na 30 let, harmonogram navyšování objemu dodávek, minimální roční smluvní množství, denní smluvní množství. Pevná smlouva na prodej tohoto plynu nebyla nikdy uzavřena.
Cena se může ukázat jako kámen úrazu: západní trasa přijde do opuštěné části Číny, daleko od velkých spotřebitelů, takže cena plynu by měla být nižší než na východní trase, řekl Michail Korchemkin, ředitel East European Gas. Analýza dříve .
Náklady na potrubí budou přitom rekordně vysoké – více než 24 miliard dolarů, odhadl Korchemkin. To je ještě více, než musela vynaložit na Jižní plynový koridor, který Gazprom vybudoval pro projekt South Stream a po jeho zhroucení využil část kapacity pro Turkish Stream. Délka obou ropovodů je přibližně stejná – 2,6 tisíce kilometrů.
V roce 2017 se jednání s Číňany dostala do slepé uličky, ale obchodní válka by je mohla posunout ze země: od září loňského roku Čína prakticky zastavila vývoz zkapalněného plynu ze Spojených států (0,3 milionu tun v lednu až dubnu) a je možné, že podpora pekingských ruských plynových projektů je nyní na vzestupu, domnívá se Dmitrij Marinčenko, analytik Fitch.
Na druhou stranu nevyzvednuté objemy amerického plynu nemohou jen tak zmizet. LNG ze Spojených států stále končí na trhu, který je stejně jako trh s ropou globální, říká Sergej Kapitonov, analytik plynu v energetickém centru Moskevské školy managementu Skolkovo: uprostřed příznivého cenového prostředí se dodává více LNG do Evropy a to je výzva pro dodávky potrubím z Ruska.
Spotové ceny plynu v EU klesly o polovinu – z 250 dolarů za tisíc metrů krychlových loni na podzim na 110–120 dolarů v létě 2019.
Nejprudší pokles dodávek zaznamenal Gazprom v Turecku: Ankara poté, co přijala Turkish Stream, odmítla třetinu ruského plynu. Za 6 měsíců bylo Turecku prodáno 8,1 miliardy metrů krychlových oproti 12,7 miliardám před rokem.