Přidat komentář

Německo - Úspěšná litevská energetická politika může být pro Německo poučením

Článek pochází z Welt.de

 

 
Nord Stream 2, kontroverzní německo-ruský plynovod, je dokončen. To je jasné po poslední německo-americké dohodě. Otázkou nyní je, jak se Německo v budoucnu stane závislým na ruských dodávkách energie.
 
 

Na první pohled vypadá přístavní zařízení v Klajpedě jako mnoho jiných přístavních zařízení v Evropě: Kontejnery, nakládací stanice a jeřáby jsou seřazeny vedle sebe. Ale právě tady, mezi těmi nezdobenými funkčními budovami na litevském pobřeží Baltského moře, je zajištěno, že světlo v zemi nezhasne ze dne na den. Protože Rusko, největší dodavatel plynu v regionu, již v minulosti prokázalo, že je ochotno použít svou surovinu jako pákový efekt proti sousedům, jako v případě Ukrajiny v letech 2005 a 2006.

Litevský terminál LNG je v přístavu Klaipeda v provozu od roku 2014, zařízení pro příjem zkapalněného zemního plynu - LNG znamená „zkapalněný zemní plyn“. Díky této investici, jedné z prvních svého druhu na světě, dokázala malá země s pouhými 2,8 miliony obyvatel úspěšně ukončit moskevský plynárenský monopol v pobaltských státech. V té době litevský ministr zahraničí Linas Linkevicius hovořil o „průlomu“ pro Litvu a region.

Litva nejenže vytvořila alternativní doručovací trasu, ale nyní vyváží plyn například do Lotyšska; byla také schopna vyjednat nižší ceny s ruskou společností Gazprom kvůli alternativám prostřednictvím terminálu, který do země stále dodává velké množství zemního plynu potrubím.

 

Zatímco ceny plynu v pobaltských státech byly v roce 2014 částečně vyšší než v západoevropských zemích, litevští spotřebitelé zaplatili v roce 2020 v průměru 0,0295 eura za kilowatthodinu. V Německu je cena více než dvakrát vyšší.

Úspěšná litevská energetická politika může být pro Německo v dnešní době poučením. Protože se dokončuje kontroverzní německo-ruský plynovod Nord Stream 2. To je jasné po poslední německo-americké dohodě. Washington na Berlín v této záležitosti nevyvíjí další tlak - kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden se na tom dohodli.

Otázkou nyní je, jak se Německo v budoucnu stane závislým na ruských dodávkách energie. Už dnes žádná evropská země nedostává z Ruska více zemního plynu než Německo; v roce 2019 to bylo 55,6 miliardy metrů krychlových, což je více než polovina celkového německého dovozu plynu.

 

Na druhém místě se umístila Itálie s 20,7 miliardami krychlových metrů. Nord Stream 2 brzy přinese do Německa až o 55 miliard metrů krychlových více - což výrazně zvýší závislost na Moskvě. Zastánci plynovodu rádi poukazují na to, že i Sovětský svaz byl spolehlivým dodavatelem surovin pro Německo během studené války - obavy Ukrajiny nebo polské vlády , což Nord Stream 2 klasifikuje jako hrozbu pro energetickou bezpečnost celé EU, jsou tedy oprášeny.

Německé plány zkapalněného plynu

I když Rusko nezastaví dodávky do Evropy, jako tomu bylo na Ukrajině v roce 2006, lze si představit, že se Gazprom pokusí diktovat ceny. Ruský podíl na německé spotřebě zemního plynu bude koneckonců obrovský. Německo by s tím mohlo něco udělat se zprovozněním vlastních terminálů LNG, jako v Litvě.

Německo dosud nezakoupilo žádný zkapalněný zemní plyn. Na podzim loňského roku ale vicekancléř Olaf Scholz prý nabídl tehdejší administrativě prezidenta USA Donalda Trumpa dovážet plyn z USA lodí přes Atlantik a jednou miliardou podpořit výstavbu terminálů LNG v Německu eur - Američané se tak vzdávají svého negativního postoje k Nord Stream 2. Za prezidenta Joea Bidena se Američané vzdálili od svého blokačního postoje i bez dohody o LNG. Je tedy otázkou, zda jsou plány německých terminálů stále na stole.

 
TAKÉ ČÍST
Podvedla své spojence ve východní Evropě: kancléřka Angela Merkelová 2020 s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zde 2020
KOMPROMIS NA NORD STREAM 2
TAKÉ ČÍST
Einst die First Family of the United States: Melania, Barron, Donald Junior, Donald, Eric, Jared Kushner und Ivanka
PO PŘEDSEDNICTVÍ
 

Jedním z zastánců diverzifikace v energetickém sektoru je Tomáš Janeliunas. Vidí velmi jasné výhody. "Pro Litvu je terminál zárukou cenové stability." Ale také to zajišťuje dodávky obecně, protože země už není závislá jen na jednom dodavateli, “říká politolog z Vilniuské univerzity, jeden z nejrenomovanějších odborníků na téma energetické bezpečnosti. Počáteční kritika terminálu podle Janeliunase dnes zmlkla.

Expert Tomáš Janeliunas v rozhovoru s reportérem WELT Philippem Fritzem
Expert Tomáš Janeliunas v rozhovoru s reportérem WELT Philippem Fritzem
Quelle: Maciek Jazwiecki

Ve skutečnosti před rokem 2014 pozorovatelé bědovali nad vysokými náklady na stavbu terminálu LNG v Klajpedě. Bylo to 128 milionů dolarů. Ty však byly rychle kompenzovány. „Protože díky alternativě prostřednictvím terminálu by bylo možné vyjednat lepší ceny plynovodu, Litva ušetří 160 milionů eur ročně,“ vysvětluje Jurgita Silinskaite-Vensloviene, vedoucí obchodu společnosti Klaipedos Nafta (KN), která provozuje terminál.

„I když je kohoutek na plynovodu uzavřený, dokážeme pokrýt potřeby zemního plynu v zemi pouze pomocí terminálu,“ říká Silinskaite-Vensloviene. „Do regionu můžeme dodat 3,75 miliardy metrů krychlových,“ dodal šéf obchodu.

TAKÉ ČÍST

Kromě Litvy z toho mají prospěch Lotyšsko a Estonsko. V roce 2020 bylo Finsko rovněž připojeno k litevské plynárenské síti. Spojení mezi Litvou a Polskem bude otevřeno v roce 2022, od čehož provozní společnost KN hodně očekává, i když Polsko provozuje vlastní terminál LNG na západě země ve Swinoujscie a polsko-norský plynovod Baltic Pipe je také splatný do provozu v roce 2022.

Podle oficiálních odhadů se očekává, že poptávka v ekonomicky vzkvétajícím Polsku poroste do takové míry, že by z toho měla mít prospěch i Litva. Polsko, které v současné době pokrývá 70 procent svých energetických potřeb uhlím, přechází na plyn kvůli evropským klimatickým cílům a zároveň neprodlužuje smlouvy s ruským dodavatelem Gazprom.

Rozmanitost snižuje korupci

V Litvě je nyní 65 procent spotřebovaného zemního plynu připsáno terminálu. Zbývajících 35 procent pochází z Ruska po souši. Kapalný plyn pochází především z Norska a USA, ale také z Trinidadu a Tobaga; Dokonce i Rusko je nyní zapojeno do trhu s LNG , i když množství dodávaná do Klaipedy je jen malá. A počet dodavatelů neustále roste. V roce 2019 dodalo kapalný plyn 51 lodí a v roce 2020 73 lodí ze šesti různých zemí.

Velký počet zemí a doručovacích společností není výhodou pouze pro odbornou Janeliunas, pokud jde o vyjednávání o ceně. Pozoroval také další pozitivní účinek. "S nárůstem počtu dodavatelů se také zmírňuje korupce v energetice." Můžeme to vidět v Litvě, “říká Janeliunas. Pokusy velkých energetických společností ovlivňovat jednotlivé politiky jsou zjevně ztěžovány konkurenční situací.

Otázka klimatické rovnováhy zůstává. Zemní plyn koneckonců není klimaticky neutrální, i když je na emise méně náročný než uhlí. Pro mnoho odborníků a investorů je však zemní plyn jakýmsi nosičem přechodové energie. Cílem je využívat „zelený plyn“ nebo vodík pomocí stejné infrastruktury v rámci evropských požadavků. To by mohla být vize nejen pro východ EU, ale také pro Stade, Rostock a další místa v Německu. Litva v každém případě již předložila.

CAPTCHA
Správná odpověď Vás odliší od robota.
Místo pro odpověď.