Článek pochází z www.leibniz-gemeinschaft.de/
10.08.2015 | Halle Institut pro ekonomický výzkum
Zatímco řecké krize Německo má uloženo zájem o miliardách. Součet převyšuje náklady krize - i když Řecko nebude splácet své dluhy.
Vyrovnaný rozpočet v Německu je způsoben do značné míry o úrokových úspory vyplývající z dluhové krize. Výpočty ukazují, že Leibniz-Institut für Wirtschaftsforschung Halle (IWH), že z krize v letech 2010 a dnes přineslo úspory pro německý rozpočet ve výši zhruba 100 miliard eur (více než 3% hrubého domácího produktu, HDP), které se rozprostírá přinejmenším přímo na část lze vysledovat k řecké krizi. Tyto úspory přesahují náklady krize - i když Řecko by doplnil její dluh nebude fungovat. Německo se tak využilo v každém případě z řecké krize.
Jsou-li investoři čelí krizi, se snaží zahrnout jako bezpečná dát své peníze (letové bezpečnosti). Zatímco evropské dluhové krize, Německo nepřiměřeně těžila z tohoto efektu: Pokaždé, když tam byl negativní zprávy o Řecku na finančních trzích v posledních letech klesl, úrokové sazby z německých vládních dluhopisů, a pokaždé, když tam byla dobrá zpráva, jeli , Například sazby klesly na bundů na zhruba 30 bazických bodů v jednom dni, než v lednu tohoto roku vítězství SYRIZA byla stále více pravděpodobné, nebo je-li nová vláda jakékoliv další jednání s trojkou (Evropská unie - EU, Evropské centrální banky - ECB a Mezinárodní měnový fond - MMF) snížil. Také v červnu, kdy se řecká vláda rozhodla provést referendum o reformní opatření a jako (záporný) bylo jasný výsledek, spadl, úrokové sazby z německých vládních dluhopisů, a oni šli nahoru, protože řecká vláda vzápětí ale pak se ukázalo vyjednávat. Kumulativně pozitivní zprávy o Řecku uplynuly od konce roku 2014 do poloviny roku 2015 k nárůstu úrokových sazeb z německých státních dluhopisů 1,6%. Tyto dluhopisy jiných zemí využilo (z. B. USA, Francie nebo Nizozemsko), ale v mnohem menší míře.
Ačkoli tato čísla jasně ukazují, že Německo využilo finančně z krize v Řecku, je stále obtížné vypočítat úspory až penny. IWH proto s použitím jednoduché pravidlo rozhodování (Taylorovo pravidlo) simuluje nezávislou německou měnovou politiku a odvozený z hypotetických německých úrokových sazeb z vládních dluhopisů. Přijetím nezávislou německou měnovou politiku představuje scénář, ve kterém Německu by mohla být postižena buď pozitivně, nebo negativně krize v Řecku. Předpokládá se, že měnová politika ECB by byli velmi blízko k pro Německo individuálně optimální politiky, když v důsledku evropské dluhové krize státních žádné významné nerovnováhy by byly vynaloženy v eurozóně. U této metody je vhodné izolovat vliv krize státního dluhu na úrokové politiky centrální banky a úrokových sazeb z vládních dluhopisů. S tímto přístupem se dostat na simulované úrokové sazby z německých státních dluhopisů, které jsou dnes v průměru okolo 3% vyšší v letech 2010 a jak bylo pozorováno ve skutečnosti. Vezmeme-li v úvahu skutečné splatnosti německého vládního dluhu, úspora pro německý výši daňového poplatníka, že nejméně 100 miliard eur v posledních čtyřech a půl letech.
Tyto úspory dosažené převyšují i případné náklady, které zukämen do Německa v případě řeckého dluhu není splacena. Podle odhadů německé akcii je záchranných balíčků pro Řecko (na Evropského stabilizačního mechanismu - ESM, ECB a MMF) odhaduje na zhruba 90 miliard eur. Současný balíček má být sjednána již zohledněna. Dokonce i když Řecko splatit ani cent, německé orgány veřejné správy byly proto prospěch finančně z krize.