Clanek pochazi z Welt.de
I n Brusel hovoří o „jaderné variantě“. Poslanci Evropského parlamentu chtějí zajistit, aby maďarský premiér Viktor Orbán už nebránil důležitým rozhodnutím – a zrušit právo své země hlasovat na pravidelných zasedáních národních vlád.
Byla by to nejtvrdší sankce, kterou lze členskému státu uložit. EU nesmí nikoho vyhodit, ale má pravomoc vyloučit notoricky známé potížisty z rozhodovacího procesu, alespoň v teorii.
„Už není dobré vidět, jak si mohou vládám ínara Orbána zatancovat na nosy,“ říká poslanec za Stranu zelených Rasmus Andresen. „Opatří hlavy států a vlád musí konečně ukázat Orbánovi červenou mapu a stáhnout své volební právo.“ Maďar už léta ukazuje, že si nerespektuje zájmy EU, kritizuje Green Policyan. Ale s jeho nedávným manévrem se nakonec diskvalifikoval.
Orbánův nedávný manévr byl blokádou čerstvých peněz pro Ukrajinu. Evropská komise chce poskytnout zemi v příštích čtyřech letech 50 miliard eur, z nichž 33 miliard je ve půjčkách, což je 17 miliard v grantech, které nemusí být splaceny. Na prosincovém summitu evropských lídrů však Orbán plán zastavil a představil mezinárodnímu společenství.
Pouhý den před zasedáním Komise uvolnila pro Maďarsko přibližně deset miliard eur. Peníze byly zmrazeny, protože v Bruselu panovaly obavy, že maďarská vláda dělá příliš málo na to, aby respektovala právní stát. Na summitu se pak Orbán dohodl na zahájení jednání o vstupu Ukrajiny do EU. Pokračoval však v boji proti nové pomoci Kyjevu.
Parlament obviňuje Leyen z vydírání
Zveřejnění finančních prostředků v prosinci bylo překvapením. Krátce předtím Komise takový krok vyloučila. Najednou – však 24 hodin před summitem zjistila, že Orbánová dosáhla pokroku. Evropský parlament nyní ve středu obvinil předsedkyni autority Ursulu von der Leyenovou, že ji vydírá Maďarsko. Němec se bránil v pilu. Budapešť prý schválila zákon o nezávislosti soudnictví. „To je to, o co jsme žádali, a to Maďarsko přineslo.“
Poslanci Evropského parlamentu však chtějí, aby byly uvolněny prostředky posuzovány legálně – a možná dokonce žalují Komisi před nejvyšším evropským soudem. To je výsledkem návrhu usnesení, na němž se dohodli zástupci Křesťanských demokratů, sociálních demokratů, zelených a levice. Text dává pokyn Výboru pro právní záležitosti Parlamentu, aby se připravil na možná řízení před Evropským soudním dvorem.
Jak bude vypadat konečná verze usnesení, je stále nejasné. Mohla by rovněž zahrnovat výzvu k zahájení řízení v souladu s článkem 7 Smlouvy o Evropské unii – jinými slovy o stažení maďarského hlasovacího práva, po němž mnozí poslanci volají. Orbán pak ztrácí možnost ovlivnění rozhodnutí EU. Katarina Barleyová, politička SPD a viceprezidentka parlamentu, říká, že to je „jediná konzistentní odpověď“ na „zabezpečování dalších pokusů o vydírání“. Text se bude hlasovat ve čtvrtek.
Stažení hlasovacích práv by bylo porušením politického tabu. A cesta je daleko. Zbylo dalších semen EU by bylo třeba říci, že Maďarsko vážně porušuje evropské hodnoty. A jednomyslně. Podle současného státu taková většina neexistuje. Slovenský premiér Robert Fico slíbil Orbánovi podporu tento týden během návštěvy Budapešti. Slovensko podle něj nebude podporovat omezení práv Maďarska. Švédsko a Rakousko rovněž nesmí podporovat „jadernou variantu“.
Tak co bude dál? Mnozí poslanci se obávají, že Komise opět slíbí Maďarsku vyplácení prostředků s pevnými prostředky. V naději, že se Orbán konečně vzdá svého odporu vůči Ukrajině, aby vyplatil 50 miliard eur. V současné době je 9,5 miliardy EUR na podporu na obnovu koronaviru a 21,7 miliardy EUR z tzv. Fondu soudržnosti EU, který má pomoci chudším regionům, stále zmrazeno.
Na začátku února se evropští lídři chtějí znovu setkat. Pokud se Orbánovi nepodaří sdělit své veto, bude muset být další pomoc pro Ukrajinu financována bez peněz z rozpočtu Společenství. Evropská komise na ní pracuje v plné rychlosti.
Orbán také blokuje navýšení rozpočtu
Pro nadcházející týdny existují tři scénáře, říká vysoce postavený diplomat EU. Zaprvé, Orbán je vlastní, 50 miliard EUR může být pro Ukrajinu zajištěno, což je předmětem tabulky do roku 2027. Bylo by to nejlepší řešení z pohledu Komise, Parlamentu a většiny vlád členských států.
Za druhé, peníze nebudou poskytnuty na další čtyři roky, ale pouze na jeden rok. To by potěšilo Orbána, protože by mohl být jeho souhlas každých dvanáct měsíců znovu pohřben. Komise se podle Kyjeva brání, potřebuje plánovat bezpečnost, podpora pro válkou zmítanou zemi by se opakovaně neměla stát politickým pěšákem.
Třetí možností je tzv. mezivládní přístup, je to postup mimo rozpočet EU. V tomto scénáři uvedlo finanční pomoc po dobu čtyř let pouze 26 zemí – s výjimkou Maďarska. Proces je zdlouhavý, protože každý národní parlament musí souhlasit. Avšak vzhledem k tomu, že Ukrajina v nadcházejících měsících ještě nemá akutní finanční mezeru, byl by to životaschopný způsob.
Diplomat EU tvrdí, že řešení číslo dvě je nejpravděpodobnější. Variantou, která respektuje všechny strany, by mohlo být takové, že neexistuje žádné čtyřleté rozhodnutí, ale také žádná každoroční jednání o pomoci Ukrajině, ale finanční prostředky se zpočátku slibují na dva roky.
Uršula von der Leyen ve středu v Evropském parlamentu řekla: „Jsem přesvědčena, že řešení se všemi 27 zeměmi EU je možné.“ Zda to přijde – a především: za jakou cenu – se bude zobrazovat nejpozději v únoru.
Orbán neblokuje pouze podporu pro Ukrajinu, ale také navýšení rozpočtu EU. Evropský rozpočet do roku 2027 činí přibližně 1,2 bilionu eur, ale Komise nedávno vynahrazovala několik velkých mezer. Vyzývá proto ke zvýšení.
Bylo zapotřebí 19 miliard EUR kvůli zvýšeným úrokovým sazbám, 15 miliard na azylovou politiku. Úřad chce v různých stávajících hrncích vložit deset miliard, například do školství. Tři miliardy budou investovány do fondu pro nepředvídatelné události, což jsou téměř dvě miliardy eur v Bruselu.
Kromě Maďarska se další stát brání navýšení rozpočtu EU: Německo. Berlín nechce posílat do Bruselu více peněz, místo toho požaduje přeřazení do rozpočtu. Podle Komise by to však znamenalo, že by to bylo méně peněz pro jiné důležité oblasti. Například v rámci výzkumu, zdravotnictví a programu Erasmus, s nímž každoročně studují tisíce mladých Evropanů v zahraničí.
Tags: Welt.de , sankce , Madarsko , Orban , EU , parlament , rozpocet , penize