Clanek pochazi z Moscowtimes.com
Rusko změnilo taktiku bombardování ukrajinské energetické infrastruktury a nyní se snaží vyřadit z provozu tři zbývající jaderné elektrárny.
Nyní tvoří více než polovinu výroby elektřiny a jejich ztráta by znamenala narušení ekonomiky, výroby a schopnosti pokračovat ve válce. To je také důvod, proč administrativa Joea Bidena vážně začala diskutovat o zrušení zákazu úderů západních raket dlouhého doletu proti cílům v Rusku, píše Politico .
Na Ukrajině byly v provozu čtyři jaderné elektrárny, ale Záporoží, největší jaderná elektrárna v Evropě, byla zabrána v roce 2022. Zbývající tři vyrábějí 55 % aktuálně vyrobené elektřiny – po 30 % kapacity vodní elektrárny a 80 % byly tepelné elektrárny vyřazeny z provozu. Celkem bylo raketovými a dronovými útoky zničeno 9 GW kapacity – asi polovina špičkové zimní poptávky.
Nyní se Rusko zaměřuje na klíčové rozvodny, které dodávají vysokonapěťovou elektřinu jaderným elektrárnám v Rivne, Chmelnickém a Južnoukrainsku. Pokud budou deaktivovány, reaktory budou muset být rychle odstaveny, jinak hrozí spuštění „jaderného incidentu“, řekl energetický expert Michail Gonchar Politico: „To je to, co Rusové chtějí udělat, zasáhnout klíčové rozvodny.
Centrum globálních studií „Strategie XXI“, vedené Gončarem, připravilo a předložilo NATO studii, podle níž lze úder Ruska z 26. srpna považovat za změnu taktiky. Byl to jeden z největších náletů od začátku války: 109 íránských bezpilotních letounů Shahed se pokusilo „přetížit“ ukrajinskou PVO a poté ruské strategické bombardéry a stíhačky MiG-31K vypálily 127 řízených a balistických střel na rozvodny, které dodávají elektřinu jaderná elektrárna. Přestože drtivá většina z nich byla zachycena, bylo zaznamenáno 32 zásahů, které způsobily značné škody.
Dalším faktorem, který přiměl Washington reagovat na dlouhodobé výzvy Kyjeva, byla informace o íránském předání balistických raket Fath-360 s dosahem až 120 km do Ruska. Výsledná situace souvisí i s energetikou: podle ukrajinské armády by Rusko mohlo tyto rakety spolu s klouzavými bombami použít k útokům na vojenské cíle a zásobovací trasy a vypustit vlastní rakety ke zničení civilní infrastruktury, zejména energetické.
„Pokud nedostaneme příležitost zasáhnout hluboko do Ruska a dostat se na jeho letiště, naše šance na přežití letošní zimy budou mizivé,“ poznamenal Gonchar ponuře. Vladimir Kudritsky, bývalý generální ředitel Ukrenergo, s ním souhlasí. Domnívá se, že pro Ukrajinu budou nadcházející zimu rozhodující tři faktory: počasí, ruské rakety a schopnost zasáhnout letiště v Rusku, aby zachytila jeho válečná letadla.
Bývalý americký velvyslanec při NATO Kurt Volker by si přál, aby Bidenova administrativa jednala rozhodněji, pochybuje však, že bude souhlasit s údery raketami ATACMS, i když to možná dovolí s pomocí britských. Ale „to nebude stačit,“ říká Volker:
Prezident byl vychován v duchu studené války, má mentalitu 80. let, věří, že se válce musíme za každou cenu vyhnout. Myslím, že v tom myšlení uvízl... Také si myslím, že lidé v týmu kolem něj jsou neuvěřitelně opatrní a věří, že si nemůžeme dovolit dostat se do konfliktu s Ruskem [protože] ho potřebujeme k řešení jiných problémů jako no otázky... Podle mě je to naprosto mylné uvažování.
Důležitost dodávek elektřiny pro „prosazování míru“ zdůraznil i prezident Vladimir Zelenskij, který se nikdy neunaví vyzývat Spojené státy, aby zrušily zákaz úderů na Rusko. Přestože Zelenskij slibuje, že zasáhne pouze vojenské cíle, v rozhovoru pro CNN také řekl: „Pokud se Rusové ocitnou v nebezpečí, pokud budou připraveni o pohodlný život, pokud budou muset žít bez elektřiny, jako naši lidé, pochopí cenu války a budou nešťastní. Pak začnou na Putina tlačit."
Přidat komentář